| Jméno: | Cormac I. (de Cormac) |
| Titul: | král |
| Vzhled: | 40 let, vyšší štíhlé postavy, krátké lehce prošedivělé tmavé vlasy, ostřejší rysy v obličeji, bez vousů, poměrně charismatický |
| Povaha: | Inteligentní, uvážlivý, své tahy promýšlí dopředu, protivníky nepodceňuje, má dobré komunikační a diplomatické schopnosti, je cílevědomý, jde si za svým.
Už delší dobu se s královnou snaží o potomka, zatím však bezúspěšně (těžko říct, kde je chyba),
proto nedávno adoptoval svého druhého bratrance Filipa za svého syna, čímž se stal Filip řádným následníkem trůnu |
| Jméno: | Lorelai |
| Titul: | královna |
| Vzhled: | 30 let, menší postavy, dlouhé vlnité světle hnědé vlasy |
| Povaha: | Trochu uzavřená do sebe, milá, snaží se "dobře reprezentovat", má vkus pro oblékání, ráda nosí šperky a pěkné šaty. |
| Jméno: | Filip de Cormac |
| Titul: | korunní princ (následník trůnu) |
| Vzhled: | 15 let, vysoká hubená až šlachovitá postava, krátké téměř černé vlasy, v jeho mladém obličeji se zračí, že, ač mladý, leccos si už prožil a velmi vyzrál. Vyzařuje z něj velké charisma a svým odzbrojujícím úsměvem si vás dokáže získat tak, že byste za ním šli třeba do pekla. |
| Povaha: | Ještě před dvěma lety mladý zamlklý a vystrašený chlapec. Dvouletá výchova na Narogu u Glena Adamanta ho naučila nejen urozeným způsobům a vystupování, ale i strategickému myšlení, diplomatickým dovednostem a zejména mu pomohla rozvinout potenciál jeho charismatu. Stal se z něj přirozený vůdce a organizátor. |
Achátová země je poměrně tradiční stavovskou monarchií, v níž sice vládne král, ovšem poměrně důležité slovo si udržuje i šlechta. Tuto tradici se pokusil narušit současný král Cormac I., který od svého nástupu na trůn systematicky upevňuje svoji centrální moc na úkor právě šlechty. Celá věc vyvrcholila událostmi tzv. Horkého léta v roce 17, kdy několik šlechticů proti králi povstalo a snažilo se jej pomocí nově objeveného králova vzdáleného příbuzného Filipa svrhnout. Král však povstání dokázal potlačit a Filipa si naklonit na svoji stranu (viz dále).
Zdá se, že po proběhlých událostech z dubna roku 20, kdy Achátovou zemi bez vyhlášení války podle a zbaběle napadla vojska Železného království, kterážto invaze však byla za pomoci spojenců zdárně odražena, se Cormacovi podaří ještě víc upevnit svoji moc jak vůči šlechtě, tak celkové postavení Achátové země v regionu. Zejména ve vztahu vůči Zemi volavek a Miravelu, s nimiž měla Achátová země vždy nejužší vztahy.
Dalším velkým úspěchem je podepsání Rifintonské spojenecké smlouvy a vytvoření obranné aliance s ostatními státy podílejícími se na vojenské intervenci v Achátové zemi proti vojskům Železného království. Tato Aliance má potenciál stát se rozhodující silou v celé severovýchodní Linelfloren, avšak síla Železného království by neměla být podceňována, byť teď utrpělo drtivou porážku.
Ve svém adoptovaném synovi Filipovi (viz výše) pak Cormac získal velmi důležitého spojence na vnitrostátní i mezinárodní politické scéně, neboť Filip si svým charismatem a zejména přístupem k celé věci během okupace Achátové země získal sympatie i obdiv jak prostého lidu, tak vladařů okolních zemí. A jak se zdá, Filip je ke Cormacovi zcela loajální a vládne mezi nimi porozumění.
Zpět na mapu