nilfgaard
Nilfgaard - legendy žijí
Tento příběh je jedním z kratších. Stalo se to Greendelovi, Trudimu a Aře při cestě na sever. Na jednom
rozcestí byli svědky potyčky tří jezdců. Dva na jednoho, který volal o pomoc. To tak přece nemohli
nechat! Vložili se ho šarvátky a výsledkem byli tři mrtví. Nu což, po důkladném prozkoumání těl se naši
hrdinové vydali dále. Dojeli na dvorec, kde byli zemanem požádáni, aby učinili přítrž takovýmto
přepadením, neboť onen o pomoc volající muž byl z jeho družiny. Moc informací nedostali, zato se
dověděli, že tu straší. A totéž, ale v různých obměnách jim řekli obyvatelé několika zdejších vesnic.
Už se zdálo, že si všechno jen vymýšlejí, když opravdu narazili na příšeru. Ohromný bahenní netvor
je zastihl téměř nepřipravené, ale mluvíme o Trudim , Greendelovi a Aře, takže po chvíli z netvora
zůstala jen páchnoucí hromada organických hnusů. Greendel rozsvítil svůj chodecký meč a prozkoumal
jeskyni. Mohl si to ušetřit, ale asi se chtěl ukázat, že to umí.
Dalšími vesničany byli posláni do kopců za říčku, odkud prý ze zříceniny
přicházejí duchové. Místo duchů narazili na několik divočáků v mizerné náladě.
Ara byla hned na začátku boje sražena k zemi a pak to
těžce nesla - prý je k ničemu. Chmury ale rozptýlilo další povyražení, kdy si pozdě všimli bažinaté půdy
a měli co dělat, aby tam nezůstali. V té době však již přicházeli na kloub historkám vesničanů a vůbec se
nedivili, když v opuštěné zřícenině překvapili pár drsných chlapíků. Našli tam fosforeskující tekutinu,
tmevé pláště, dýmové rachejtle a jiné divadelní instrumenty. Jejich vůdce Nilfgaard, prý právoplatný
majitel zříceniny a podle vesničanů duch svého krutého předka se sice urputně bránil, ale neubránil.
Jeho předali zemanovi a jejich koně prodali. A pak pokračovali dál v cestě na sever.
PJ Zuzka