Pomsta Siriana Valdorfa

Jednoho letního odpoledne do Rackova Jeně Kirasové doručil cizí posel dopis. V něm stálo, že pokud Jena nechce, aby se její otec dověděl o tom, že se zabývá alchymií, má se urychleně dostavit do Převodova. Podepsán XXX. Kirasovi byli zrovna naštěstí na delší cestě, a tak mohla Jena ihned jednat. Celá vyděšená svolala přátele, aby ji raději doprovodili, a rychle vyrazili. Cestovali ve čtyřech: Jena, Galthy, Riven a Narrimbor. Daleko se ale nedostali. Když se zastavili na první noc v malé vesničce někde ve Staré zemi, přepadlo je v noci několik ozbrojených chlapů a než se naši pořádně stačili probudit, už zase leželi v mdlobách způsbených několika rychlými údery mečem naplocho. Jen Narri ještě stihl i trošku přemýšlet, a tak předstíral mdloby ještě dřív, aby mohl sledovat, co se bude dít. Bylo to docela proztaické. Naházeli je svázané do kočáru a ujížděli pryč. Den. Noc. Den. Hlídající se střídali a se zajatci vůbec nekomunikovali. Ti později tvrdili, že se nesnažili uprchnout, protože chtěli vědět, co se s nimi má stát, ale my si o tom můžeme myslet svoje.
Útrapná cesta skončila v Darte-linu. Tam je naházeli do vězení. První vězení tohoto dobrodružství. A začala show. Teda jak pro koho. Netrvalo zas tak dlouho a strážní si přišli pro dívky. Odvedli je i s mnoha jinými, které byly také zde zavřeny, do sprch a převlékáren, kde je umyli a oblékli do průsvitných říz. Zde se ukázala Narriho pravá povaha. Jeho si tam nikdo nevšímal, a tak pod záminkou, že děvčata hlídá, s nimi do těch sprch poslal neviditelného Fexe a vše důkladně kontroloval...A za okamžik se celá situace vyjasnila.
Dívky jedna po druhé odcházely na pódium, kde si je prohlížel sál plný potenciálních kupců. Sprostá dražba. Holky byly tak vyděšené a překvapené, že se nezmohly ani na obvyklé nadávky a omdlévání. Ač se to zdálo nemožné, přišla na řadu Jena. Cena docela vyletěla. Samozřejmě. Když odpadlo pár nezajímavých držgrešlí, přetahoval se o ni už jen elegantně oblečený muž středního věku a korpulentní dáma v červených šatech slyšící na jméno Xantypa, jak jsme se o hodně později dověděli. Nakonec to vzdala a Jena byla přiklepnuta pánovi s číslem 24. A svět se točil dál. Přišla na řadu Galthy. Drahý špás už od pohledu. Pán č.24 projevil zájem i zde. Galthy se rychle rozhodla, že chce zůstat s Jenou a že koneckonců ten chlap nevypadá zas tak špatně. A tak na něj začala házet pohledy a úsměvy. Její taktika evidentně zabrala a Xantypa neměla šanci. Galthy putovala za Jenou. Poslední Riven už věděla přesně jak na to a pán s 24 vysolil další tučný balík. Pro představu: všechny tři dohromady ho stály asi 1600 zl. Narri to všechno pozoroval, když jen tak mimochodem odešel neviditelný z vězeňské kobky a pak nastoupil do kočáru, který měl děvčata odvést.
Při cestě se toho zase moc nedověděly, protože sloužící, co s nimi jeli v kočáře, byli značně nesdílní. I když průsvitné košilky docela pomáhaly navazovat kontakty, strach ze zaměstnavatele byl zřejmě větší. Jeli asi tři hodiny a pak vystoupili v osamoceném venkovském sídle. A holky putovaly dolů do sklepů, kde je zase zavřeli. Druhé vězení v pořadí. Už si začínaly zvykat. Plus byl, že dostaly jídlo a papučky s bambulkama na nohy, aby nenachladly od ledové podlahy. Jak milé...Riven ještě dodnes bledne vzteky, zato Galthy má papučky pořád schované a občas je nosí. Sice si přitom mumlá něco o škvaření, smažení, grilování a nějakém S.V., ale to jí zřejmě ty papučky navozují rodinnou atmosféru spojenou s domácí kuchyní. A pak přišel strážný pro Jenu.
Dovedl ji do druhého patra, kde stál u okna pán č.24. "Mé jméno je Sirian Valdorf, slečno Kirasová," představil se zdvořilou formulí pronesenou výsměšným a ironickým tónem. Pokračoval dál řečí, ve které nebylo zdvořilosti už ani trošku. Povýšeně jí oznámil, že má už dlouho důvod smrtelně nenávidět jejího otce a že hledal způsob, jak se mu rafinovaně pomstít. A nyní už má objekt, na kterém svou pomstu provede. S radostí mu dceru pošle zpátky, ale za tučné peníze, a kdyby neměl náhodou tolik hotovosti, spokojí se i s menší částkou, ale za tu pošle jen odpovídající část dcerunky. Před Jeninýma očima napsal Irvinovi dopis a nechal ho poslat. Mimo jiné v něm zmínil, že u alchymistky a dobrodružky stejně není o co stát, ale doufá, že i tak bude mít Irvin zájem. Je mu přece tak podobná. Na dotaz, co s Galthy a Riven lhostejně prohlásil, že je asi přenechá služebnictvu. A tehdy si Sirian Valdorf vytvořil největší nepřátele na jihu Linelfloren.
Když Jenu vrátili do vězení, nečekaly na nic a naplánovaly útěk. Jeden sluha byl asi natolik obluzen jejich luznými zevnějšky, že jim pomohl, když jim prozradil, kde mají ukryté své věci a zbraně. Dajen sice později tvrdil, že to byl špeh VZP, ale kdo by mu věřil? Jen se snaží být zajímavý. V každém případě sluha ještě dívkám propašoval lístek s nápisem "Největší záhady v Darte-linu strana 247." To je ale v tu chvíli moc nezajímalo. Galthy telepaticky odlákala jednoho strážce pod schody, s druhým si musel Narri pomoct sám suverénním přeměnou ve Valdorfa a i s dívkami, které zpacifikovaly posledního strážce a opustily sklep, vyběhl do patra k Sirianovi do ložnice. Po menší potyčce se soukkromou patrolou před budoárem se dostali dovnitř, ale pozdě. Sirian se stačil vypařit a než se nadáli, už dole shromažďoval své lidi k útoku. Takže vyskákali oknem, ukradli koně a uprchli do Darte-linu. Podotýkám, že holky stále v řízách a papučkách. Jen s brněním přes.
V Darte-linu neváhali a začali se dovolávat spravedlnosti. Bláhoví. Toto město by mělo změnit název. Místo Strážce navrhujeme příhodnější označení Žumpa. Starosta Gorion byl evidentně s místními praktikami dobře obeznámen a jen tak pro oko jim dal k dispozici četu protivných vojáků s ještě protivnějším velitelem. Když došli k domu, kde se konala dražba, našli místo vchodu jen zeď a starého dědu, který se hlasitě dovolával klidu. Velitel jim dal půl hodiny, aby dokázali, že se tam něco dělo, jinak, že je zavře za falešné obvinění. Tady Dajen opravdu chyběl. Dveře nenašli a ani rychle koupená bomba v té zdi díru neudělala. A tak je velitel sbalil a zabásnul nyní už potřetí. Ani neměli sílu odporovat. Všechno už od začátku bylo proti nim.
Druhý den se konal proces, kde je s naprostou samozřejmostí odsoudili za zradu a podvracení k smrti. Prý jsou hledaní zločinci a kdesi cosi. Zpátky v cele, když čekali na popravu si řekli, že taky nemusí u všeho být, a portálem vzali roha.
Vystrašení, hladoví, skleslí na duši a bez svých koní, které viděli naposled před prvním přepadem, se ploužili pěšky lesem mimo cestu na jih do Převodova. Za jeden a půl dne je dohnali nějací kupci z Darte-linu, kteří taky volili nenápadnější stezku a povídali jim, že tam se stal velký průšvih, že neprávem kohosi odsoudili, a když je chtěli pustit, tak že zmizeli a že je tam pozdvižení a nový starosta. Tak po chvíli rozvažování to otočili zpět. Opravdu to bylo tak, jak jim řekli. Starosta je přivítal, šťastný, že nemá problémy hned na začátku a slíbil, že se situací ve městě zatočí. Dostali odškodnění a navštívili knihovnu.
V označené knize se dočetli o záhadném zmizení jistého zlodějíčka ve Velkém hvozdě a když potom navštívili strážného z vězení, které si ještě před třemi dny prohlíželi zevnitř, dali si dohromady, že ve Velkém hvozdu je teleport, který s trochou dobré vůle možná vede k Rackovu. S pomocí milého podroušeného strážného ho našli a prošli jím. Získali tak naději, že ještě stihou zadržet Sirianův dopis, který nehledě na změnu situace stále putoval do Rackova. Vyšli ve vinném sklepě.
Jena pospíšila domů. Rodiče se podle očekávání ještě nevrátili, domu velel Marten, který by byl ale ještě neúprosnější než otec. Odhadovali, že dopis by měl přijít zítra. Jena své přátele ubytovala doma a Riven dostala za úkol udržet zítra Martena venku, aby mohli dopis v klidu zachytit. Za začátku se s ním bavila s velkým sebezapřením, ale pak si začali nějak rozumět a kdykoliv Riven přijede, hned se po Martenovi ptá. Také on byl rozladěný, když ta mladá okouzlující dáma musela tehdy tak rychle odjet...
Ale dopadlo to dobře. Dopis byl neutralizován a rodiče se vrátili netušíce katastrofu, které byli tak blízko. A Jena si ještě na další malou chvilku udržela své tajemství. A Galthy pilně hledá recepty na nedělní specialitu s iniciálami S.V.


PJ Dajen