Rybičky
|
Rybičky jsou DnD tým tvořený půlelfími sourozenci Lokim a Lianou, trpasličími sestrami Marrianou a Arrianou a elfem Feem. Původně s nimi byl v partě i půlelf Damien,
který ale nikdy hrát nezačal. Okolo Rybiček je vždycky veselo, jejich chaotická energie pohltí každého, kdo si neudrží dostatečný odstup.
V Nové Stráži si stihli nadělat přátele i nepřátele a i když je jejich úkoly zanesou na různá místa, vždycky se tam rádi vracejí.
|
 |
Loki Ross Ramin Ross, mladý lovec, stopoval obřího divočáka. Zvíře ho dovedlo až na kraj elfího lesa Miralonu, kde spolu svedli boj. Ramin zvítězil a kance zabil, ale sám byl těžce raněný. Měl ale štěstí a zachránili jej lesní elfové. U nich se vyléčil a zamiloval do zelených očí a veselého úsměvu druidky Lani. Zůstal s ní žít u elfů. Časem se jim narodil syn Loki a po dalších deseti letech dcera Liana. To už ale Ramin cítil nepokoj, který s ubíhajícími roky rostl. Pomalé plynutí času mezi elfy a jejich až příliš ochranářský přístup k přírodě Ramina ničil. Nakonec se rozloučil s Miralonem, Lani a pětiletou Lianou a odešel zpět do širého světa. Patnáctiletý Loki, který jakoby otci z oka vypadl, odešel s ním. Lokiho život se změnil jako mávnutím proutku. Život v pravé divočině, kde byl po boku svého otce odkázán jen sám na sebe. Bez zázemí, bez konejšivé přítomnosti matky a veselých očisek Liany. Otec se bez neustálého dohledu přírodomilných elfích druidů pustil do jiné výchovy Lokiho. Přežití, lov a boj se staly Lokiho denním chlebem. Z chlapce se stal rychle muž. V osmnácti se přesunuli s otcem do hor v Pohraničí, kde spolu s ostatními hraničáři bránili vstupu orků, skřetů a kdejakých příšer z Temných zemí, do zemí civilizovaných. Pasti, léčky, noční přepady, rychlé útoky i útěky. Denní chleba „Hraničáře“. Elfí krev mu dala do vínku nejen rychlost a obratnost, ale také dobré oko. Z Lokiho se stal, i mezi ostatními hraničáři, uznávaný ostrostřelec. Když jednou opustili Pohraničí, aby ve městě doplnili zásoby, otce v zájezdním hostinci ve spánku zabil upír. Loki dva roky stopoval a hledal vraha svého otce. Probíjel se potravním řetězcem nemrtvých služebníků, dokud upírovi, taktéž ve spánku, nevrazil osikový kůl do srdce. Přitom si také uvědomil, že mnohé příšery nejsou jen v pohraničí, ale že žijí všude mezi námi. A začal se živit jejich lovem. Mantikora v bažinách? Zeugl v přístavních stokách požírající námořníky? Šavlozubý tygr sužující vesnici? Není problém. No a v takovém rozpoložení ho po pár letech našla Liana. |
 |
Liana Ross Liana žila s matkou mezi lesními elfy a od mala byla zasvěcována do přírodních tajemství a druidských rituálů. Nebylo pro ni nic přirozenějšího, než stát se opravdovou druidkou. Stala se členkou kruhu země – lesní říše. V Miralonu, kouzelném lese mezi elfy se naučila mnohé – měnit se ve zvíře, kouzlit s pomocí přírodních sil, léčit, znát byliny, přežít v divočině, bojovat s holí i štítem. Ráda si povídala s vílami a jinými magickými lesními bytostmi, naučila se jejich řeč. Jak dospívala, začínala se díky lidskému dědictví od svých elfích přátel stále víc odlišovat. Také ji v elfím bezčasí dohnala potřeba žít rychleji, intenzivněji, putovat a poznávat svět. Její matka Lani se po letech nakonec vzpamatovala z Raminova odchodu a založila novou rodinu. Když se jí narodil malý chlapec, Liana usoudila, že je čas jít dál. Vydala se do světa najít svého otce a bratra. Bylo jí dvacet čtyři let. Putovala na západ a sever, do plání a hor, mluvila s lidmi i zvířaty. Nakonec hlavně díky pomoci ptáků a jejich bystrých očí, našla svého bratra Lokiho. Dověděla se, že Ramin Ross už je několik let po smrti. S Lokim si ale okamžitě porozuměli. Zalíbil se jí jeho život lovce nebezpečných nestvůr. Ráda se k němu přidala, vytvořili tým. Bratr a sestra, půlelfové, spolu na stezce. |
 |
Arriana Vlčice z Kahor Arriana vyrůstala v trpasličím městě Arkhabad. Narozdíl od své starší sestry se ale příliš nevěnovala rodinné tradici kovářství. Podzemí hor ji tísnilo, a tak se raději toulala po okolních lesích. Občas se vracela zpátky, přece jen svou rodinu a původ nikdy nechtěla zavrhnout. Její divoká povaha a nespoutanost ji nakonec ale zavedla přímo do náruče dobrodružství, když se setkala se skupinkou potulných bojovníků. Slovo dalo slovo, pivo dalo pivo a začala putovat s nimi. Živili se, jak se dalo, ať už jako nájemná stráž, či rabiáti. Jednou ale přecenili své síly. Arriana utrpěla v náročném souboji vážná zranění, zůstala téměř bez duše ležet na bojišti, zatímco její tak zvaní přátelé raději vzali do zaječích a ji nechali napospas osudu. Osud byl k Arrianě milosrdný. Byla nalezena zvědavou šedobílou vlčicí, která se navzdory své zvířecí přirozenosti rozhodla mladé trpaslici pomoci. Postarala se o ni, jak mohla, a Arriana se nakonec s vlčí pomocí z těžkých zranění dostala. Staly se zvláštními přítelkyněmi a Arri přijala totem vlka a s ním nějaké schopnosti, které ji vlčice naučila. Ačkoliv se Arri po čase opět vrátila do trpasličího města a s vlčicí se často nevídala, zůstala mezi nimi silná vazba. Když se Arriana vydala po malé přestávce doma opět do divočiny a dlouho se nevracela, vydala se ji hledat její ochranářská sestra Marriana. A tak začalo jejich velké společné dobrodružství. Setkání - Arriana a Rybičky |
 |
Marriana Kladivojna z Kahor Začínala jako šikovná kovářka a záloha bojových jednotek obránců Kahor. V poli se držela dále od předních linií, ale dobře se starala o především zbrojní zásobování a nezřídka také zasáhla při pomoci léčení zraněných trpaslíků. Pro svou čest a zásadovost rozhodla se však vstoupit do učení řádu a učení válečného umění, a toto jí bylo umožněno, aby byla nakonec plnohodnotným ochráncem svých blízkých, svého rodu, trpasličích měst, ale i všech jiných potřebných, a stala se tak právoplatným paladinem v oddanosti bohu Svarogovi. Když se jednoho dne toulavá tvrdohlavá sestra Arriana mnoho dní nevrátila, rozloučila se se svou rodinou a vydala se v jejích stopách ochraňovat ji v jejích zbrklých jednáních a na cestách hájit dobré slovo Svaroga. Často a ráda se do rodných hor vrací, aby zpravila rodinu o sestře i jejich společných dobrodružstvích na cestách. Setkání - Marriana a Rybičky |
 |
Fëo Essëlor Jedné zimy se v elfím hrabství narodilo dítě. Nebylo to jenom obyčejné dítě, ale druhorozený syn místního hraběte. Dítě mělo relativně šťastné a spokojené dětství, ale bylo pomaloučku a nenápadně připravováno na úděl vojáka. Po dosažení dospělosti byl mladý elf, jak přikazuje rodinná tradice, vyslán do vojenského tábora na výcvik. Výcvik to byl tvrdý a intenzivní, nebraly se ohledy na původ a bohatství. Nejdůležitější byly schopnosti. Po výcviku byl mladý elf zařazen do speciální jednotky vrahů, která byla vysílána na delikátní mise. To že byl mladý elf zařazen do takové jednotky bylo docela raritní, protože vrozené předpoklady nahrávají spíše temným než vznešeným elfům. I proto byl v jednotce, složené převážně z temných elfů, šikanován. Po několika letech služby v jednotce se mu čím dál víc protivilo plnit zadané mise. Vraždit mnohdy nevinné lidi, jen kvůli politickým ambicím několika vysoce postaveným hodnostářům bylo příliš pro jeho přesvědčení. Proto se rozhodl zběhnout a odejít domů za rodinou. Útěk to ovšem nebyl jednoduchý, musel překonat mnohé útrapy, když na něho pořádali hon jeho bývalí kolegové z jednotky. Nakonec se mu podařilo dostat až domů, jaké ale bylo jeho překvapení, když se ho rodina zřekla. Kvůli hanbě, kterou na ně uvalil, už nebyl jejich synem. Proto putoval krajinou, od vesnice k vesnici, od města k městu, skrýval se a přežíval jenom díky svému výcviku. Musel krást, občas i vzít kontrakt na zabití, ale snažil se vždy brát kontrakty na zabití nějakého zbojníka či zločince. Takhle přežíval nějaký čas, až jednoho dne potkal půlelfa Damiena. S ním šel hledat Smaragdovou věž, která jak mu tvrdil, může pomoci vymazat svoji minulost a vrátit se zpět ke své rodině. Setkání - Feo a Rybičky |
| Jak ztratili Damiena a staly se z nich Rybičky: | Setkání - Rybičky |
| Jak se seznámili s Ripem a Aiari: | Rybičky loví posily |
| Jak se Arriana a Feo vrátili z galéry: | Rybičky zase spolu |
